Zařízení hlubokého biologického čištění odpadních vod     

Stahnout letak: Strana 1, Strana 2

Proč BIOTAL?

Při výběru malé domovní čistírny odpadních vod (MČOV) bere klient v úvahu cenu, záruční dobu, náklady na údržbu, spotřebu elektřiny a podobně. Pokud chce člověk jednoduše a levně vyřešit problém s čistěním odpadních vod, měl by pochopit, že kvalita a stabilita potřebných parametrů k čištění splašků je nejdůležitější a primitivní malé čistírny odpadních vod jednoduše toto poskytnout nemohou.

Navrhované MČOV na trhu

Vzhledem k tomu, že klienti často bývají svedeni nepravdivými informacemi, potom už nikomu nevěří, a stávají se odborníky tím, že sami prozkoumávají stavbu MČOV a zásady čištění odpadních vod. Účelem tohoto článku je poskytnou informace každému, kdo potřebuje vědět něco o MČOV a poté si může učinit vlastní rozhodnutí. Zpravidla velkým tajemství je vytvořená technologie společností, které vyrábějí primitivní MČOV. Vědí, že pokud budou popisovat podrobnosti o způsobu jejich výroby čističek, všichni zjistí, že celkově nefungují a nemůžou poskytovat potřebné parametry čištěných splašků. MČOV, které jsou k dispozici na trhu, lze rozdělit do dvou skupin. První skupina obsahuje systémy, které splňují hlavní požadavky dané čističkami – kontrola nad procesem je provedena za pomoci správce a proces jako takový je rozdělen do fází ( což je dokonalé rozhodnutí pro malé čističky ), hromadí se množství přijatelného přívalového přítoku splašků, systém automatického odstranění přebytečných kalů, systém alarmu atd. Čističky, které patří do druhé skupiny, nejsou schopny vyřešit hlavní technologické problémy čištění odpadních vod. Takové MČOV zpravidla mají stejnou úroveň hladiny vody ve všech částech čističky. To znamená, že jsou spojeny hydraulicky, fungují jako proudění, což vede k vyplavení aktivního kalu ze sedimentační komory během přívalového přítoku splašků. Potřebná rychlost vzestupného toku v sedimentační nádrži by neměla být nižší než jeden milimetr za sekundu. A v těchto čističkách, například když dojde k přívalovému přítoku a 0,2m3 (koupel) přiteče do MČOV, rychlost toku v sedimentačním kontejneru bude kolem10mm/s, což povede k výplavu aktivních kalů s vyčištěnou odpadní vodou. Vlastně tohle je „způsob“ jak výrobci řeší na takových MČOV odstranění přebytečného aktivního kalu. Po tomto může někdo uvést, že se odstranění přebytečného aktivního kalu v těchto čističkách většinou neobjeví a že je dostatečné odstranit kal dvakrát ročně. Příroda je chytřejší než my a pokud by to bylo možné, člověk by byl stvořen bez nutnosti používání toalety více než dvakrát ročně. Tyto čističky pracují bez automatizace, nemají regulovaný výkon v závislosti na množství přitékajících splašků, což vede k přebytku energie, zkrácení životnosti kompresorů a také je problémem biologický proces při nepřítoku odpadních vod. Toto jsou některé z mnoha problémů, které jsou charakteristické pro tak levné, jednoduché a „spolehlivé“ systémy čištění odpadních vod. Lze pouze dodat, že čističky z první skupiny nejsou výrazně dražší než čističky ze druhé skupiny a pokud vezmeme v úvahu využití úsporu energie a využití kvalitně vyčištěné vody a odvodněného kalu, je zřejmé, že tyto čističky jsou ve skutečnosti levnější.

Jaké jsou hlavní problémy s čištěním malých objemů odpadních vod?

Čerstvé koncentrované splašky se dostanou do malých čistíren odpadních vod, ve kterých poměr organických látek, dusíku a fosforu není optimální pro biologický proces. Optimální poměr biologického čištění v odpadních vodách je 100:5:1 (organické látky:dusík:fosfor), proto v primitivním systému tyto znečisťující látky, které přesahují optimální poměr odtečou pryč spolu s vyčištěnými odpadními vodami. Přívalový přítok splašků může přinést za pár minut do čističky více než 25% denního přítoku. Čistička by měla mít akumulační prostor a být schopná přijmout přívalový přítok bez odtoku kalu s vyčištěnou odpadní vodou. Pokud delší dobu do čističky nepřitékají splašky, například v období prázdnin a dovolených, nastává problém. Pokud čistička nebude mít žádnou automatickou regulaci, a nepřejde do úsporného režimu, dojde k samookysličení aktivního kalu. Automatická regulace výkonu MČOV zajišťuje úsporu elektřiny, prodloužení životnosti kompresorů a zajistí stabilní biologický proces při dlouhodobém nepřítoku odpadních vod. Znečišťující látky, které jsou jedovaté pro mikroorganismy aktivního kalu se mohou objevit v odpadní vodě. Například příval velkého množství čistících prostředků během praní prádla. Odpadní vody s vysokou koncentrací základních znečišťujících látek mohou přitéct do čističky například jako splašky z kuchyně. V tomto případě BSK odpadních vod může dosáhnout až 2000mg / l, do městských čistíren odpadních vod přitékají splašky s koncentrací BSK do 500mg / l. Proto MČOV musí mít několik stupňů čištění s vícestupňovou zpětnou recirkulací vratného aktivního kalu. Rostoucí množství aktivního kalu během čistícího procesu, pokud není odstraněn automaticky, bude po dosažení kritické koncentrace, při nárazovém přítoku odpadních vod, odtékat pryč spolu s vyčištěnými splašky.

Toto je neúplný seznam problémů, které by měly být vyřešeny v technologii čištění malých čistíren odpadních vod. Velké čističky odpadních vod nemají tyto problémy, protože přitékající odpadní vody jsou více či méně podobné ze dne na den a jsou již z 20% vyčištěny v kanalizačním systému, také zředěny čistou vodou, promíchány s průmyslovými splašky, které obvykle mají nedostatek fosforu a dusíku. Následkem toho přichází splašky do čističky jako „koktejl“ perfektní pro mikroorganismy aktivního kalu. Malé čistírny odpadních vod takové štěstí nemají. Experti v oboru čištění odpadních vod vědí, že malé čističky odpadních vod by měly být navrhovány na vyšší technologické úrovni než ty větší, protože by měly zajistit požadovanou kvalitu čištění odpadních vod v extrémních podmínkách s minimálními výdaji pro jejich využívání ( elektřina, obsluha atd.). Například malá čistírna odpadních vod by měla být vyřešena na vyšší technologické úrovni než velká čistírna města Prahy. Oblíbenou frází některých vývojářů malých čističek odpadních vod je: „Využíváme zkušenosti z velkých čističek odpadních vod.“ Toto tvrzení je absurdní, protože uvedené problémy malých a velkých objemů čištění odpadních vod činí nepřijatelné navrhovat je jako zmenšenou obdobu velkých čističek - jím geometrickým zmenšením. Pojďme posoudit některé technologické aspekty biologického čistění odpadních vod, které potřebujeme znát pro pochopení procesů, odehrávajících se v malé čističce odpadních vod. Pod pojmem biologického čištění odpadních vod si musíme představit „živý organismus,“ skládající se z milionu pracovitých bakterií, které pojídají znečištěné látky a tím čistí odpadní vodu.

Kontinuální a diskontinuální způsob čištění odpadních vod

Existují dva způsoby zpracování odpadních vod. Kontinuální způsob, kdy odpadní vody jsou zpracovávány tím způsobem, že se pohybují z jedné části čističky do druhé. A diskontinuální způsob (SBR reaktor), kdy všechny cykly čištění probíhají v jednom prostoru, způsobem střídání po sobě jednotlivých fází (provzdušnění, míchání, sedimentace, odčerpání vyčištěných odpadních vod a odčerpání přebytečného aktivního kalu). Oba způsoby mají své vlastní výhody a nevýhody. Při kontinuální způsobu čištění odpadních vod není možné udržovat nutnou koncentraci kalu v čističce v množství 5-6 g/l, což je nezbytné pro oxidaci zvýšeného množství tuků a čistících prostředků, které se dostávají do čističky spolu se splašky, protože během nárazového přívalu splašků mohou být odplaveny spolu se stoupající rychlostí vodního toku v sedimentační nádrži. Velkou nevýhodou kontinuálního čištění odpadních vod je také usazování a hnití aktivního kalu v sedimentační nádrži. Neprobíhá zde žádné rytmické střídání oxidačního a anoxidačního procesu čištění odpadních vod.

V období minimálního nebo maximálního přítoku se narušuje proces čištění odpadních vod. Přilnutí kalu na stěnách sedimentační nádrže a jeho vyplavení na povrch v důsledku nekontrolované denitrifikace způsobí odtok kalu s vyčištěnou odpadní vodou. Vážným problémem tohoto systému je také nezbytnost odstranění plovoucích nečistot z hladiny sedimentační nádrže. Diskontinuální způsob čistění odpadních vod (SBR reaktor) nemá výše uvedené problémy, má ale také své nevýhody. Aktivní kal přizpůsobený k čištění určitých odpadních vod vyžaduje čas pro svou adaptaci při přítoku odpadních vod v dalším cyklu čištění. Po jeho částečné adaptaci k novým podmínkám se problémy na začátku následujícího cyklu opět opakují.

Jedno z hlavních pravidel strojírenství a chemie zde není dodrženo – proces by měl trvat tak dlouho, jak je to jen možné. SBR-reaktory jsou sestaveny na čtyřhodinové cykly a během této doby se okysličí pouze lehké organické znečištěné látky, vyčištění vody je nedostatečné.

Proces nitrifikace vždy probíhá po okysličení hlavní části organických látek. Jelikož je diskontinuální systém zavřený, není možné provést denitrifikaci, protože podmínkou denitrifikace je ukončení procesu nitrifikace a přítomnost organických látek, ale po nitrifikaci už žádné organické látky v reaktoru nejsou.

Nicméně tento systém má také několik výhod. Umožňuje udržovat vysokou koncentraci aktivního kalu, aniž by hrozilo jeho odplavení spolu s vyčištěnou odpadní vodou, protože sedimentace v SBR systému probíhá bez pohybu odpadních vod. Další důležitou výhodou je, že nemusíme řešit odstranění plovoucích nečistot z hladiny sedimentační nádrže, protože vyčištěné splašky jsou odčerpány ze sedimentačního prostoru pod vodní hladinou. Tento způsob čištění splašků umožňuje použití provzdušňovací nádrže společně se sedimentací při vypnutí provzdušňování, tím ušetříme prostor, který bychom použili pro stavbu sedimentační nádrže.

MČOV by měly mít výhody obou způsobů čištění odpadních vod a neměly by mít jejich nevýhody.

Recirkulace vratného aktivního kalu

K čemu je zapotřebí recirkulace vratného aktivního kalu? Je to jednou z hlavních podmínek pro dobrou práci systému čištění odpadních vod. Na začátku systému kal absorbuje na sebe organické znečišťující látky a poté přečerpáním z jedné čistící zóny do druhé se okysličuje a tím je regenerován. Regenerovaný aktivní kal přečerpáním do přijímacího kontejneru účinněji odstraňuje znečišťujicí látky z nově postupujících splašků. Pokud se nebude vratný kal vracet zpět na začátek čistírny, bude to vést k jeho mineralizaci, na začátku systému bude kal přetížen a nebude fungovat efektivně. Bez zmíněné zpětné recirkulace aktivního kalu nebude probíhat proces denitrifikace.

Čistění MČOV pomocí fakultativních mikroorganismů

Při střídání oxidačních a anoxidačních podmínek se vyvíjejí fakultativní mikroorganismy, které se aktivně podílejí na čistícím procesu jak v podmínkách s kyslíkem tak i bez. Díky tomu se množství aerobního aktivního kalu v systému zvyšuje.

Odstranění přebytečného aktivního kalu

Během čištění odpadních vod vzniká přebytečný aktivní kal, který by měl být odstraňován ze systému pravidelně. Někteří výrobci prohlašují, že přebytek aktivního kalu se v jejich systému téměř nevytváří a tvrzení, že může být odstraněn dvakrát do roka, je absurdní. Je to skoro stejné jako tvrzení, že když sníme tři jídla denně, používáme toaletu dvakrát ročně. Člověk je také jako bakterie, ale „obrovská bakterie,“ biologické procesy během trávení jsou jako procesy, které se konají během oxidace organických znečišťujicích látek bakteriemi aktivního kalu. V případě „přebytku aktivního kalu“ z člověka se jedná o potravu pro mikroorganismy z aktivního kalu v čističce. Jinými slovy baterie aktivního kalu okysličují to, co člověk nedookysličil. Jak již bylo řečeno výše, koncentrace aktivního kalu v systému by měla být v rozsahu 5-6g/l pro efektivní čištění odpadních vod. Při vyšší koncentraci aktivního kalu zde bude druhotné znečištění čištěné odpadní vody a při menší koncentraci aktivního kalu systém nebude schopen zajistit vysokou kvalitu čištění.

Nežádoucí zvýšený nárůst aktivního kalu

Pokud by z nějakého důvodu aktivní kal v čističce „onemocněl,“ stane se utlačovaný, bakterie prakticky přestanou okysličovat znečištěné látky a začnou je na sebe pohlcovat, objem aktivního kalu výrazně vzroste, což vede k narušení procesu čištění. Zde může být několik důvodů – větší příliv splašků a organických látek, než je schopna čistička zpracovat, příliv tuků a saponátů v množství, které překročí povolené koncentrace, příliv splašků, které obsahují toxické látky ve vyšším množství než je povoleno pro přijetí do městského kanalizačního systému, teplota splašků menší než 5 stupňů, hodnota pH do 6,5 a nad 8,5 atd. Malé čističky odpadních vod mohou zpracovat splašky o parametrech, které jsou povolené k přijetí do městských čistíren odpadních vod.

Biologický způsob odstraňování dusíku a fosforu

Jedním ze základních znečišťujících prvků v odpadní vodě jsou dusík a fosfor. Je nutné vytvořit podmínky pro jejich souběžné odstranění z odpadních vod. Měli bychom poskytnout střídání podmínek za přístupu vzduchu a bez přístupu vzduchu v prostorách čističky spolu se stářím kalu více jak 25 dnů. Je nutné počítat s dvoustupňovou nitrifikací a denitrifikací, tyto procesy jsou velmi složité a koncentrace amoniakalního dusíku, dusitanů, dusičnanů a lehkých organických látek se často náhle mění. Například pokud je v čističce větší množství amoniakálního dusíku, bude okysličen na dusitany a dusičnany, ale nejsou zde žádné lehké organické látky, tudíž neproběhne denitrifikace a potřebné parametry dusíku nebudou na výstupu čističky poskytovány. Když má čistička několik zón čištění s mutiplanimetrickou zpětnou recirkulací aktivního kalu dříve nebo později se dusitany a dusičnany potkají s lehkými organickými látkami při nedostatku kyslíku a denitrifikace proběhne úspěšně. K odstranění fosforu dochází při běžné aktivitě bakterií a také při odstranění přebytečného aktivního kalu, kde je pohlcen PP-bakteriemi. Běžný aktivní kal obsahuje 1,5-2% fosforu a kal je vystaven střídání aerobním a anoxidačním podmínkám, obsahuje 6-8%. Biologickým způsobem lze maximálně odstranit 50-60% fosforu a při větších požadavcích je potřeba dodat kohulant.

Automatizace procesů čištění odpadních vod v MČOV

Některých výrobců nazývají automatizaci čištění odpadních vod jako „módní.“ Ti, kteří prohlašují, že v procesu čištění odpadních vod v MČOV se nevyžaduje automatizace, že automatizované čističky jsou méně spolehlivé, než ty neautomatizované ( čističky, které fungují jako septiky s provzdušněním ) mají sklíčenou představu o biologickém čistění odpadních vod. Ve skutečnosti bychom měli chápat pod spolehlivostí čističek MČOV stabilitu běžících procesů, které poskytují nezbytné vysoké parametry vyčištěných splašků. V jiném případě budou splašky „efektivně“ proudit skrz celou čističku během prudkého přítoku. Toto bude cena jednoduché a levné čistící konstrukce. Většinou stejně tak jednouché a laciné rozhodnutí jako: „Naučte se anglicky během jedné noci bez jakéhokoliv úsilí.“ To je hluboko v naší povaze, ale jak je známo, nikdy z toho není nic dobrého. Příkladem automatizace je moderní pračka, čistící systém pitné vody a tak dále. Domácí bazén, který má automatický systém definující hodnotu chlóru a pH, automaticky dávkuje činidlo a poté myje filtr, kde člověk dělá jen jednu věc a tou je koupání. Existuje i další varianta, neautomatizovaná, použití chlorových tablet, kontrolních papírků pro stanovení hodnoty pH, ruční praní filtru, nastavení teploty – stálá péče o bazén a pokud máte po tom všem čas, můžete se také koupat. Takže jednoduchost v moderním světě je argument pro staré dámy s humanitním vzděláním. Nicméně každé složité rozhodnutí musí být odůvodněno, a musí být uděláno k dosažení hlavního záměru, v našem případě je potřebná efektivita čištění, spolehlivá práce, úspora elektřiny a využití produktů čištění.

MČOV by měla být konstruována s těmito zásadami a tato kritéria by měla být posouzena:

Musí mít výhody kontinuálního a diskontinuálního systému ( reaktor SBR ) čištění, ale nesmí mít jejich nevýhody. Měla by zadržet hrubé nečistoty a drtit je. Zadržující systém hrubých nečistot v přijímacím kontejneru by měl mít systém samočištění. Musí se vyrovnat s přívalovým přítokem splašků, který není menší než 25% denního zatížení bez vyplavení kalů z čističky. Systém musí být mnohostupňový a měl by mít multiplanimetrickou recirkulaci vratného aktivního kalu. Pro zjištění odstranění dusíku biologickým způsobem, vytváří podmínky pro získání dvoustupňových procesů nitrifikace a denitrifikace. Automatické odstranění přebytečného aktivního kalu a udržování potřebné koncentrace v čistírně. Automatická regulace čistírny podle množství přitékajících odpadních vod atd.

Evropské země již pracují na MČOV delší dobu, ale normy kvality pro čištění malých objemů splašků jsou velmi nízké. Dusík a fosfor není zpravidla normován vůbec, takže vývojový projektanti v Evropě neměli žádný důvod vyvíjet efektivnější čistící konstrukce. Co se týká městských čistíren odpadních vod, požadavky na čištění splašků jsou mnohem vyšší a přísnější, takže i konstrukce městských čistíren musely být sestaveny podle těchto požadavků. Malé čistírny odpadních vod byly vyvinuty podle vzoru městských čističek odpadních vod, pouze zmenšené, ale tento přístup je nepřijatelný.

Z důvodu stále zvyšujících se požadavků Evropské unie na kvalitu čištění odpadních vod, úsporu elektrické energie a také využití produktů čištění jako je vyčištěná voda ( na zalévání ) a přebytečný kal ( jako hnojivo ), vznikl na trhu malých čistíren odpadních vod volný prostor, který dal podnět na vytvoření nové technologie biologického čištění odpadních vod BIOTAL.

Parametry čištění odpadních vod by měly být blízko k přírodní vodě. Vlastně tohle bylo účelem vytvoření BIOTAL technologie, protože po takovém vyčištění lze vodu znovu použít, což pomáhá chránit pitnou vodu, šetřit náklady, které jsou den ode dne dražší. Dalším důvodem pro vytvoření technologie BIOTAL bylo znečištění zdrojů pitné vody nedostatečným vyčištěním odpadních vod. Technologie BIOTAL se vyvarovala nevýhod obou systému kontinuálního a diskontinuální čištění a využila jejich výhod. Vzhledem k tomu, že technologie byla sestavena téměř od nuly a žádná jiná technologie nebyla brána jako základ, nemá technologie BIOTAL vady jiných technologií. Samozřejmě měla své vlastní vady, ale byly odstraněny tak, jak se technologie vyvíjela. To vedlo k vytvoření řady nových zařízení: sifon-mamutka( patentováno ), řízené mamutkové čerpadlo ( patentováno ), reverzní mamutkové čerpadlo ( patentováno ), ponorný aerační systém (patentováno ), řídící sifon ( patentováno ) a také nové technologické konstrukce – třístupňový reaktor SBR ( patentováno ), přijímací kontejner – denitrifikátor ( patentováno ), biofiltr – tenkovrstvý dosazovák ( patentováno ) a systém odvodnění přebytečného kalu (patentováno ). Tato zařízení a konstrukce patří k více než spolehlivým, není použit žádný prvek, který by se mohl porouchat, žádné pohyblivé prvky a regulace těchto zařízení se provádí pomocí magnetických ventilů, které dodávají vzduch podle jednoho z pěti režimů, které se v čističce spínají automaticky pomocí MITSUBISHI regulátoru v závislosti na množství splašků. Magnetické ventily ASCO (Nizozemí), které jsou použité v technologii BIOTAL, mají ohromné zálohy, miliony cyklů zapínání, což znamená 30-50 let funkčnosti čističky. Automatika čističek je vyrobena z modulů od předních světových výrobců – Mitsubishi, Moeller atd.. Dokonce i nejmenší čističky BIOTAL jsou vybaveny takovými automatickými bloky, které mají monitor, kde jsou uvedeny základní parametry pro funkčnost čističky. Tento blok je mnohem dražší než ty, které jsou ručně vyrobeny pro zvláštní čističku, ale jsou mnohem spolehlivější a servisní skupina může snadno provést opravy v případě potřeby nahradit jakýchkoliv modul. Jelikož i tyto nejmenší čističky BIOTAL mají možnost být napojeny na modem, mohou být napojeny na systém „chytrý dům“ ( samozřejmě pokud má klient tento systém k dispozici ). Nicméně, není nutné připojovat čističky chat na externí sítě, protože systém je dostatečně spolehlivý a nejdůležitější prvky jsou zdvojnásobeny.

Technologie systému čističek BIOTAL od 4 do 25 e. o. je umístěna v jedné válcové nádrži, která je rozdělena přepážkami na zóny čištění odpadních vod. Technologie čištění BIOTAL 30 e. o. je umístěna ve dvou válcových nádrží a technologie čištění BIOTAL od 40 do 50 e. o. ve třech válcových nádrží. Technologie BIOTAL to je sedmistupňový systém čištění odpadních vod, který funguje podle jednoho z 5 programů, na které se automaticky přepíná v závislosti na množství přitékajících splašků. Obsahují sedm čistících zón odpadních vod: síť na odstranění hrubých nečistot, SBR-reaktor prvního stupně, SBR-reaktor druhého stupně, SBR-reaktor třetího stupně, biologický filtr, tenkovrstvý sedimentační dosazovák, sběrný prostor pro vyčištěné splašky- kontaktní nádrže, a dvě zóny zpracování kalu - aerobní stabilizátor aktivního kalu a odvodňovací zařízení.

Technologie BIOTAL

Technologie BIOTAL je tvořena třístupňovým reaktorem SBR (patent). Odpadní vody přitékají do lapače hrubých nečistot (velký nerezový koš z pletiva), pod kterým je uložen provzdušňovací element, který společně s provzdušňováním v prvním reaktoru drtí hrubé nečistoty a tím brání zanášení lapače hrubých nečistot. Odpadní vody bez hrubých nečistot přetékají do reaktoru SBR-1, kam se také přečerpává vratný aktivní kal s dusitany a dusičnany z reaktoru 2 a 3, tady se voda z části vyčistí, je vystavena opakovanému procesu provzdušňování a míchání s nedostatkem kyslíku tím dochází do denitrifikaci. Poté aktivní kal přetéká do reaktoru SBR-2, kde probíhá další fáze čištění, aktivace a promíchávání. Část aktivního kalu se vrací zpět do SBR-1 a zbývající část se přečerpává zařízením pro regulaci hladiny (patent) do reaktoru SBR-3 a zároveň snižuje hladinu v reaktorech SBR-1 a SBR-2 a tím vytváří akumulační prostor pro nárazový přítok odpadních vod do čistírny. V reaktoru SBR-3 probíhají další fáze čištění: aktivace, usazování s následným odčerpáváním přebytečného aktivního kalu do aerobního stabilizátoru a vyčištěné vody do biologického filtru. Vyčištěná odpadní voda se pomocí sifonového mamutkového čerpadla (patent) odčerpává do spodní části biologického filtru – tenkovrstvého dosazováku (patent) a tím vytlačuje dočištěnou vodu z biologického filtru na odtoku z ČOV, přitom náplň biologického filtru začíná fungovat jako tenkovrstvý dosazovák. Během fáze usazování a odčerpání vyčištěné vody z SBR-3, v reaktorech SBR-2 a SBR-1, probíhá fáze čištění odpadních vod, aktivace, promíchávání s recirkulací mezi reaktory. Z aerobního stabilizátoru se přebytečný aktivní kal přečerpává do odvodňovacího pytle, přičemž kalová voda z odvodňovacího pytle se vrací zpět do ČOV. Pomocí hladinového snímače reaktoru SBR-3 se čistička automaticky přepíná do jednoho z pěti programů, do běžného - forsážního nebo do úsporných režimů v závislosti na množství přitékající odpadní vody do čističky.

Čističky odpadních vody BIOTAL – pohled zhora

Bez ohledu na vysokou technologickou úroveň čističek BIOTAL, a také použití materiálů a komponentů předních světových výrobců ( plast a trubky německé firmy SIMONA, japonské kompresory NITTO, řídící jednotky MITSUBISHI, nizozemské elektromagnetické ventily ASCO apod.), plnou automatizaci a důležité záruční podmínky, není cena BIOTAL čističek výrazně vyšší než cena většiny čističek prezentovaných na trhu, které nemohou vyřešit hlavní problémy čištění malého množství odpadních vod.